Mladí Češi nechtějí stát u pásu

Tuzemské firmy mají nápady i odbyt, ale sehnat kvalitní zaměstnance je prý čím dál složitější.

Praha - Ty dvě informace jsou na první pohled neslučitelné. V Česku je půl milionu lidí bez práce. Přesto má spousta firem stejný problém: nedostatek zaměstnanců.
Potíže se nevyhnuly například českým automobilkám, které prožívají nebývalý rozkvět. Mají zboží, o které je zájem u nás i ve světě, ale nemohou sehnat lidi, kteří by toto zboží byli schopni vyrobit.
„Trpíme nedostatkem lidí,“ shrnuje situaci jednatelka Axial Personnel Agency Kristina Stiefelová.
Nedostatek lidí byl dlouho hlavně záležitostí české metropole, kde je velmi nízká nezaměstnanost.
Nouze o lidi začíná být i v dalších regionech.
A nedostatek není pouze v „nedostatkovém sektoru“ vysokoškoláků se slušnou jazykovou výbavou.
Poptávka je především po vyučených řemeslnících.
Na situaci si stěžují zejména nové strojírenské továrny, navržené tak, aby chrlily s co nejnižšími náklady co nejvíce výrobků.
Při hledání příčin je zcela evidentní, že v zemi s relativně štědrými dávkami a zvyšující se životní úrovní má čím dál méně mladých lidí chuť pracovat za nepříliš oslnivou mzdu u pásů montážních linek.
„Lidé nejsou díky stávajícímu systému dávek příliš nuceni pracovat,“ říká třeba Milan Novák z agentury Grafton.
Navíc školy produkují stále méně řemeslníků, o které mají podniky eminentní zájem.
Mladé Čechy lákají možnosti, o nichž se jim před pár lety ani nesnilo: například práce nebo studium za hranicemi.

Podniky si zatím své budoucí zaměstnance nejsou schopny vyučit samy a stále spoléhají na přísun lidí zvenčí. „Firmy oslovují zájemce už na škole, aby si je podchytily,“ popisuje praxi ředitel jabloneckého učiliště František Kopal.
Kulhánek: Je to časovaná bomba Firmy se snaží seznam nejžádanějších profesí (kam vedle zmíněných absolventů technických univerzit patří především nástrojaři) zatraktivnit poukazem na údajnou zářivou finanční perspektivu. „Absolventi učilišť dostávají v regionech často lepší platy než maturanti v kanceláři,“ říká Kateřina Macurová z personální agentury AYS.
Hlasů z tuzemských továren, varujících před nedostatkem některých profesí postupem času stále přibývá. Například prezident Sdružení automobilového průmyslu Vratislav Kulhánek označuje nedostatek kvalifikovaných lidí za „časovanou bombu“. „Chybí jedna generace strojařů,“ říká Kulhánek.

Potíž je prý v tom, že silná generace tuzemských zaměstnanců, kteří získali technické vzdělání v době plánovaného socialistického hospodářství, postupně odchází do důchodu a nástupci nejsou.
„Průměrný věk našich zaměstnanců je 47,5 roku. Do pěti let odejdou stovky lidí do důchodu a my je musíme nahradit. Škoda, že chemie je na základních školách podceňovaný a velmi neoblíbený předmět,“ říká Michal Čapek z pardubické chemičky Synthesia.
Pokračování na str. B2

Mladí Češi nechtějí stát u pásu, nové továrny těžce shánějí lidi
Pokračování ze str. B1
Problém nedostatku techniků dnes řeší celá Evropa.
A nejen ona. „Je to celosvětový problém, technika mladé lidi neláká. Hledáme, co by se dalo dělat pro to, aby se její studium stalo atraktivní,“ říká reprezentant Bosch Group v České republice Martin Zettl.
V tuzemsku se tato nesnáz ukazuje jako čím dál aktuálnější kvůli tomu, že sem zahraniční firmy přesouvají značnou část výroby a v poslední době i vývoje.
Mnoho právníků, málo frézařů Firmy z automobilového průmyslu se při hledání cesty z potíží spojily do projektu IQ Auto, který má pomoci středním školám a učilištím. „Chceme, aby školy nepřipravovaly budoucí nezaměstnané, ale lidi, kteří po vyučení nebo maturitě mohou okamžitě najít uplatnění,“ říká ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek. Podle něj nelze nezaměstnané na strojařinu překvalifikovat tak snadno, jako je tomu u jiných profesí.

Firmy si často stěžují na stát. Vadí jim, že místo učňovského školství podporuje především humanitní či podnikatelské obory.
Zástupci podniku dokonce vytahují argumenty, že český stát produkuje zbytečně vzdělané lidi. „Naše školy chrlí jen manažery, ekonomy a právníky, které pracovní trh není schopen všechny absorbovat, a tak stejně část z nich končí na úřadech práce. Kuriózně tak opět platíme daně kvůli špatné politice státem řízeného školství,“ říká třeba František Vaněk z Hanáckých železáren a péroven.

Výhody pro zahraniční firmy Nedostatkem absolventů technik se zabývala například studie Českého vysokého učení technického. Z průzkumu vyplývá, že čtyři tisíce podniků hledalo loni v Česku 27 tisíc absolventů technických oborů. K dispozici však bylo jen 850 lidí.
Na potíže s hledáním zaměstnanců si nejvíce stěžují firmy vlastněné české kapitálem.
Vadí jim, že zahraniční investoři dostávají na nová pracovních místa dotace, což ostatní znevýhodňuje.

Kolik lidí je bez práce

2005
květen 494 600
červen 489 700
červenec 500 300
srpen 505 300
září 503 400
říjen 491 900
listopad 490 800
prosinec 510 400

2006
leden 531 200
únor 528 200
březen 514 800
duben 486 200
květen 463 000

JAN SŮRA, s přispěním regionálních zpravodajů MF DNES